Historie

Území nad údolní nivou řek Odry a Ostravice nabízelo lidem příhodné podmínky k osídlení od starší doby kamenné (paleolitu) až po současnost. Díky strategické poloze na severrním okraji Moravské brány také bylo často nutné tato sídliště opevňovat. Dokladem lidských sídel dnes jsou četná archeologická naleziště na Landeku i bohaté prameny z historické doby.
Landecký hrad

První osídlení na této lokalitě pocházejí z období mladšího paleolitu zvaného gravettién před přibližně 23 tisíci let. Z té doby je zde také doloženo první využívání uhlí na našem území a jedno z nejstarších na světě (nejstarší takové indicie pocházejí z Francie, kde ale pravěcí lidé využívali hnědé uhlí). Zkoksovatělé zbytky uhlí v pravěkých ohništích na Landeku pocházejí ze zdejších uhelných slojí, které v těchto místech vycházejí na povrch.

V oblasti Landeku je rovněž doloženo osídlení z neolitu (mladší doby kamenné). Byly tu také nalezeny předměty kultury lužických popelnicových polí z mladší doby bronzové.

Na temeni vrchu Landek se nacházejí zbytky slovanského hradiště z 8. století našeho letopočtu. Přístupnější severní stranu chránil mohutný val, z něhož se do současnosti dochovalo 158 metrů. Celková ohraničená plocha měla výměru 0,61 hektarů. Systematický archeologický průzkum, který by o obyvatelích hradiště prozradil víc, zatím nebyl proveden.

Mezi 11. až 17. stoletím tu stál hrad Landek. Za jeho zakladatele bývá považován Přemysl Otakar II. Z dobových zpráv vyplývá, že měl pravoúhlý půdorys s věžemi v rozích. Byl zbořen na příkaz opavských knížat, do současnosti se zachoval jen nepatrný zbytek zdiva.

Těžba uhlí zde díky příznivým geologickým poměrům začala velmi brzy, již roku 1782. Od té doby dolování výrazně ovlivňovalo tvář zdejší krajiny.